Kůrovec masivně zdevastoval smrkové lesy střední Evropy

Jehličnaté lesy střední Evropy jsou masivně decimovány kůrovcem. Za jeho přemnožení se postaralo zejména suché a horké léto v loňském roce. Nejvíce postiženou zemí je Česká republika, kde kůrovec zničil jen v roce 2018 zhruba 18 milionů metrů krychlových dřevin. Pro srovnání se to rovná ploše 100 tisíc fotbalových hřišť. To je desetkrát více než v minulých letech. Jelikož tvoří smrky zhruba polovinu lesů, je v ohrožení významná část ekosystému. Kromě České republiky pociťuje problém s kůrovcem také Slovensko, severní Rakousko a Bavorsko.

Proč je problém tak vážný?

Lesy pomáhají zadržovat vodu, poskytují domov velkému množství zvířat a jsou důležitým zdrojem příjmu pro lidi pracující v dřevařském průmyslu. Masivní úbytek smrkových lesů je velkou ránou pro původní rostlinné i živočišné druhy. I když probíhají snahy o výsadbu nových lesů, chybí na tyto práce dostatek lidí. Klima ve střední Evropě čelí neustálým změnám a rok od roku zde stoupají průměrné teploty. To je špatné zejména pro smrky, jde totiž původně o horské stromy, které suchům špatně odolávají. V období sucha nedokáží smrky produkovat dostatek pryskyřice, která by ucpávala tunely, které si kůrovec ve stromech buduje. Proto jsou smrky pro kůrovce ideální potravou.

Kůrovec (Lýkožrout smrkový)

Kůrovci jsou jednou z nejrozmanitějších čeledí brouků, čítá přes 6000 druhů, které žijí po celém světě. Lýkožrout smrkový (Ips typographus) je drobný brouk, který má v dospělosti pouze kolem půl centimetru. Živí se lýkem stromu, které zajišťuje transport vody a živin. Strom tedy postupně uschne. Zdravý strom vylučuje při napadení mízu, kterou se proti kůrovci brání, ale pokud je kůrovců mnoho, strom nemá šanci. Kůrovec je přirozenou součástí přírody, za normálních okolností má důležitou funkci při omlazování lesa, jelikož napadá zejména staré stromy, ale při jeho přemnožení se z něj stává velká hrozba.

Boj s kůrovcem

Na boj s kůrovcem se používají zejména feromonové lapače. Existuje také soubor opatření, jak kalamitu řešit. Kůrovec většinou napadne starý a uschlý strom, ze kterého se pak šíří na další stromy. Často pomáhají lesníkům drony, které pomohou najít staré a uschlé stromy najít, aby se mohly pokácet dříve, než kůrovec napadne zdravé stromy. Veškeré lesní plochy však kontrolovat nelze, a proto je boj s kůrovcem tak náročný. Namísto smrkových lesů jsou často vysazovány jiné druhy stromů, které jsou odolnější.