Ještě pár let zpátky si každý, kdo měl o pojmu “virtuální realita” potuchy, představil počítačové hry a drahé, nadbytečné a pro většinu lidí postradatelné technologie. Dnes je ale situace jiná a tento výdobytek je součástí turismu, vědy i výuky a marketingových strategií.
Kdysi a dnes
Počítačové hry mají své kouzlo, své skalní fanoušky i zaryté odpůrce. Je to tak se vším. Dlouhé hodiny bez výsledky, spousta stresu a bezhlavého klikání. Tak se na hry dívají škarohlídi. Je to pochopitelné. Před pár lety to tak skutečně bylo. Virtuální realita ale pohled na tuto oblast rapidně proměnila.
Jakmile lidé zjistili, co za možnosti může člověk využít a kam se dá posunout vnímání prostředí kolem sebe, názor se začal měnit. O to víc, když se o slovo přihlásila intuitivnější rozšířená realita. Nejde jen o zábavu, je to soubor speciálních nastavení, kde pochopitelně nechybí zajímavé efekty, průvodci a celá řada podpůrných aplikací. Díky tomu je možné se učit, poznávat, rozšiřovat si obzory a samostatně si volit, co vás zajímá.
Pomoc ve škole
Není náhoda, že se virtuální realita ujala ve školách. Ve vzdělávacím systému má pevné místo a je jí věnovaná čím dál větší pozornost. V dnešní době by bylo pro děti zhýčkané technologiemi od telefonů po tablety a sociální sítě zbytečně trýznivé odpoutat je od toho, co je pro ně vlastní a od samého začátku života přirozené. Sice se klade velký důraz na pobyt v přírodě, vnímání ekologických problémů a emoce, ale virtuální realita umí všechny tyto aspekty spojit v jedno. To oceňují děti i učitelé. Statistiky dokonce ukazují, že mají-li děti o něco upřímný zájem, výsledky studia bývají lepší. A při využití virtuální reality se to jen potvrzuje.
Stejně nápomocná je tento způsob propojení i v automobilovém průmyslu, při konferencích a meetinzích, při nakupování oblečení nebo nábytku, obcházení památek nebo návštěv muzeí. Stačí si vybrat a při volné chvilce se přemístit tam, kde zrovna fyzicky nemůže (ale potřebuje nebo chcete) být.
