Dopady současné ekonomické situace se již velmi dramaticky odrážejí v našich peněženkách. „A bude hůř, protože vlivy války na Ukrajině na nás naplno dopadnou až v druhé polovině roku,“ domnívá se hlavní ekonom Martin Slaný z investiční skupiny DRFG Davida Rusňáka.
Důvody rekordního zdražování
Zdražování je pro veřejnost zjevný projev inflace, ale základem tohoto fenoménu je nerovnováha v ekonomice. A ta je dnes mimořádná. Statisticky počátkem 90. let byla inflace ještě vyšší. Tehdy to ale nebyla standardní inflace, ale vycházela z narovnávání cen pokřivovaných po desítky let centrálního plánování. V tomto ohledu jsme dnes opravdu v absolutně mimořádné inflační situaci.
Velká nerovnováha v ekonomice
Příčiny lze dohledat již v minulé krizi po roce 2008, na kterou se centrální banky rozhodly reagovat bezprecedentně nízkými úrokovými sazbami. Při zohlednění inflace byly a jsou tzv. reálné úrokové sazby dlouho záporné, a to třeba i u takových hypoték. Dílo zkázy dokonala covidová krize a to, jak na ni tehdejší vláda, ale nejen česká, zareagovala. Podlehlo se tehdy zdání, že lze zachránit všechny. Rozjelo se kolečko masivních dotací pro domácnosti i pro firmy. To vedlo k vlastně podivné situaci, kdy se hospodářský růst propadl, přitom nezaměstnanost nijak nevzrostla. Rostly v mnohých sektorech nadále výrazně nominální i reálné mzdy, udrželi jsme si příjmy. Ekonomicky tu krizi de facto nikdo nepocítil. To, co aktuálně prožíváme, jsou náklady, které nás jen doběhly. Příjmy během pandemie neodpovídaly tomu, co se vyprodukovalo. Výsledkem je ona jmenovaná nerovnováha projevující se skokovým růstem cenové výše.
Investice, ale s chladnou hlavou
Je známo, že Češi jsou konzervativní a mívají své úspory nejčastěji na běžných účtech se zanedbatelným úrokem. Přitom mají celou řadu možností a nástrojů, jak s penězi nakládat. Dvouciferná inflace konečně budí zájem o investování, ať už jde o fondy, dluhopisy nebo akciové tituly. Protože nechat je ležet na účtu znamená přicházet o nemalou část úspor. Veřejný prostor je plný katastrofických scénářů a lidé by mohli propadnout panice a hysterii a rozhodovat se pod vlivem okamžiku. U investic je potřeba vnímat delší horizont a zachovat chladnou hlavu, myslí si hlavní ekonom DRFG Martin Slaný.
Kam tedy lze investovat?
Nutno předeslat: investice nejsou jen otázka výnosu, ale také rizika a investičního horizontu. A všechny tyto tři aspekty jsou naprosto individuální. Každý máme jinou představu o „dobrém výnosu“, každý jinak snášíme riziko, rozumějme kolísání výnosu, a každý spoříme kvůli jiným účelům. Někdo investuje kvůli důchodu, někdo kvůli školám pro děti. Přesné konkrétní návody neexistují. Ale obecné návody jsou. Je to investiční pyramida představující diverzifikované investice:
- Ve spodní části základny musí být relativně bezpečná investice s nízkým, ale stabilním výnosem. V Česku to jsou obvykle nemovitosti, nemovitostní fondy, a to včetně vlastního bydlení.
- Uprostřed pyramidy se přidávají rizikovější nástroje, jako jsou dluhopisy, akcie.
- V samém vrcholu mohou být třeba dnes populární, ale často problematické kryptoměny, resp. spíše krypto-aktiva. Ale s vědomím, že potenciální vysoký výnos znamená též velké riziko.
Autor: Michal Pecka
