Zábavní pyrotechnika se stává nedílnou součástí narozeninových oslav nebo svateb. Už se dávno nejedná jenom o součást oslav Nového roku nebo silvestrovských mejdanů. Lidé dnes chtějí přátelská nebo rodinná setkání něčím oživit a ohňostroje či petardy a dělobuchy jsou bezesporu tím, co udělá z oslavy nebo setkání něco nezapomenutelného.
Možná i vy milujete ohňostroje nebo jiné druhy zábavní pyrotechniky. Ovšem co možná nevíte, tak je to, kde se ohňostroj v Evropě vlastně vzal. Jak již bylo zmíněno, dnes je to nedílná součást mnoha oslav nebo setkání, ale kde se vůbec tato krása prskající na nebi vzala, to je stále otázkou.
Za vznikem ohňostroje stojí čínský mnich
Ještě dříve, než si zodpovíme otázku, kde se vlastně ohňostroj v Evropě vzal, je třeba si prozradit, kdo za ohňostrojem stojí. Za samotným vznikem ohňostroje stojí čínský mnich, jehož první ohňostroj či petarda se skládala ze střelného prachu a duté bambusové tyčky. Samozřejmě z počátku se nejednalo o barevnou zábavní pyrotechniku, ale jednalo se spíše o něco, co udělalo třaskavou ránu. Lidé si to i přesto oblíbili, což vedlo k vymýšlení nejrůznějších vizuálních efektů a k up-gradování první petardy.
Ohňostroje v Evropě
A jak se tedy ohňostroje dostaly do Evropy? Za vším stojí Marco Polo, který už ve 13.století představil vůbec první ohňostroj na území Evropy. Ohňostroje však nepředstavil jenom jako střelný prach v bambusové tyči, ale rovnou je představil jako něco, co je uměleckou disciplínou. Nemůžeme se proto divit tomu, že se Italové začali snažit o to, aby ohňostroje byly výjimečné a plné barev.
Postupně přidávaly nejen červenou a zelenou barvu, ale také modrou či fialovou a ohňostroje pak už nikdy nebyly jako ty prvotní čínské. Čili tedy díky Italům a konkrétně Marcu Polovi máme ohňostroje, které jsou dnes součástí nejen oslav příchodu Nového roku.
